O mně
Narodila jsem se na pravém břehu Vltavy v Praze a vyrostla v menší vesnici nedaleko Říčan. Odmala mě bavily všechny druhy sportu. Nejvíce času jsem strávila na tenisovém kurtu, i když raketa už dnes leží zapadlá za skříní. Nyní se věnuji raději józe, dobrým knihám a filmům.
V úplně nejlepší náladě mě ale potkáte s batohem na zádech někde na túře. Právě takto mě nohy zavedly až do okolí Litoměřic. Příroda, historie a atmosféra Českého středohoří mě uchvátily natolik, že jsme se společně s manželem rozhodli přestěhovat právě sem.
Cesta k učitelství
Na Pedagogické fakultě UK v Praze jsem vystudovala učitelství českého jazyka a dějepisu pro 2. stupeň a střední školy. Učitelská profese mě fascinuje svou rozmanitostí – dokáže totiž propojit vše, co mě baví: historii, literaturu, pohyb i práci s lidmi.
V minulosti jsem učila ve speciální škole, pracovala v sociálních službách, realizovala programy dlouhodobé primární prevence a se žáky se zapojila do projektů Paměti národa Příběhy našich sousedů.
Proč právě waldorf?
K waldorfské pedagogice jsem se dostala na ZŠ Letohradská v Praze, kde jsem působila jako třídní učitelka. Právě tam mi věci začaly zapadat do sebe. Výuka v epochách, citlivý pohled na vývoj dítěte a postupné odkrývání hlubších přesahů mi dávají smysl. Trávení času s dětmi i kolegy je pro mě neustálým a fascinujícím dobrodružstvím. Při práci se držím staré moudrosti: „Řekni mi to a já to zapomenu. Ukaž mi to a já si to snad zapamatuji. Nech mě to udělat a já to pochopím.“ (Lao-c’) Čím dál tím více si uvědomuji, jak oboustranně toto heslo funguje. Často mě přepadá myšlenka, jestli se vlastně neučím více já než děti :-).